Plavba po Vltavě

Snad poslední slunečný podzimní den. Nad řekou cáry mlhy a příď lodě si pomalu razí cestu proti proudu. Na palubě šest chlapců z diagnostického ústavu. Když je pozoruji, připadá mi, že snad v srdci každého muže musí být ukryta touha po moři a dalekých plavbách. Ta touha se nejspíš sama probouzí, jakmile se nohy ocitnou na nestálé palubě lodi. Kormidlo se pravidelně předává z ruky do ruky, kdosi čte plavební znaky, které zrovna míjíme, učíme se navazovat fendry, správně použít mooring, proplout plavební komorou. Máváme na dívky loudající se po břehu a zpíváme písně, jejichž rytmus jakoby splynul s vlnivými pohyby lodi. Plout proti proudu, proudem se nechat nést, vnímat nebezpečí, krásu, hloubku, tušit mělčiny, respektovat nestálost vody a nakonec bezpečně zakotvit. Tak jako na lodi, snad i v životě.

Akce byla podpořena Skupinou ČEZ v rámci programu firemního dobrovolnictví Čas pro dobrou věc.

Za bezplatné půjčení lodě děkujeme firmě AZYACHT


Celý článek


Pátek – můj den D (18.5.2012)

Je pátek 18. května 07:00. Bušení na dveře se slovy: „Snídaně!“ mě vytrhne ze spánku. Otevřu oči a rychle si vzpomínám, že jsem vlastně v cele předběžného zadržení… Vyhrabu se z peřiny a jdu si pro snídani a léky. Vše musím vybalit a rozbalit a igelitový pytlík a ostatní obaly musím vrátit dozorci. Snažím se najíst, ale vůbec nemám hlad – dnes je můj den D, kdy se rozhodne zda po těchto úmorně dlouhých třech dnech půjdu do vazby či diagnostického ústavu. Zato mám silné nutkání vyprázdnit střeva… Nervy pracovaly na plné obrátky. Byl jsem zoufalý z toho, že to je teprve začátek a to horší a nekonečněkrát delší mně teprve čeká.

Po snídani jsem asi ještě další čtyři hodiny přešlapoval sem a tam, tam a sem. Přišlo mi to jako celá věčnost. Nicméně jsem se dočkal a policisté mi otevřeli dveře, hodili přede mně civilní oblečení a přikázali mi co nejrychleji se převléci a uvést celu do původního stavu, což znamenalo hlavně složit a uklidit deku a přezůvky.

Následovala cesta policejním vozem a se spoutanýma rukama k dětskému doktorovi, aby zjistil, jestli nemám nějakou infekční nemoc. To kvůli tomu, abych mohl být vzat do vazby. Doktor kouknul do krku a asi během třiceti sekund měl jasno. Bohužel jsem byl naprosto zdráv.
Celý článek


Pobyt v Měděnci

Ve dnech 27. 9. – 6. 10. 2013 strávila skupina 6 chlapců spolu se dvěma vychovateli 10 denní pobyt v Krušných horách spojený s brigádou. Hoši se spolupodíleli na stavbě dílny a garáže v obci Měděnec, poznávali okolí Měděnce a také si užili trochu zábavy.

Jeden z nich pak pobyt následně zhodnotil:


Pobyt na horách

Týden po návratu první skupiny z Měděnce  se na hory vypravila další skupina 8 klientů v doprovodu 3 vychovatelů. Tito byli ubytování na chatě Drak ve Velké Úpě. Tentokrát to byl ozdravný pobyt v Krkonoších. Chlapci se věnovali turistice a asi největším zážitkem pro všechny byl sjezd sjezd Černé Hory na koloběžkách na koloběžkách a noční výstup na Sněžku, o kterém jeden z nich napsal následně při školním programu slohovou práci na téma: „Můj nejsilnější zážitek“.